Za devatero horami a devatero řekami
Horská dráha přes Semmering, Ghegabahn, jak říkají domorodci, je nejen nejstarší horskou železnicí na světě, ale také první svého druhu, která se dostala na prestižní seznam kulturních nemovitých památek UNESCO. Pro milovníky fotografování vlaků a lokomotiv je doslova rájem. Ale nejen proto je dobré se na ni aspoň jedním okem mrknout. Těch hor, řek ale hlavně mostů a tunelů je totiž víc, než zmiňuje titulek.
Z Gloggnitz přes průsmyk Semmering do Murzzuschlagu bylo v letech 1848 – 1854 položeno 41 km kolejnic, které překonávají výškový rozdíl 460 metrů. Italský průkopník železničního stavitelství Carl Ritter von Ghega je vyprojektoval přes 16 kamenných viaduktů a 14ti tunely, přičemž 60% trati má stoupání od 20ti do 25ti promile. 16% zatáček má nejmenší přípustný průměr zatáčení 190 metrů. Vrcholový tunel pod průsmykem je dlouhý 1430 metrů.
Její výjimečnost dokumentuje také skutečnost, že na její stavně pracovalo současně zhruba 20 000 dělníků z celé monarchie. Přibližně tisíc lidí při její stavbě zahynulo. Nejen kvůli úrazům, ale také na násladky tyfu a cholery. I to byla cena za dosažení rychlého spojení metropole mocnářství Vídně s mořem v tehdy rakouském Terstu.
I dnes jezdí mezi Gloggnitz a Murzzuschlagem historické vlaky.
Kromě důležité dopravní trasy je dnešní trať také lákavou turistickou atrakcí. Lze si jen v rychlosti prohlédnout nejatraktivnější místa, lze zde strávit i celý den putováním podél a návštěvou výstav s dráhou spojených. Turistickým centrem železnice je stanice Semmering. V místnosti, která původně sloužila pro cestující, bylo vybudováno velké infocentrum. Lze zde nejen získat brožurky a další informace o trati a jejím okolí, ale budova slouží i jako malé muzeum, představující množství artefaktů dokumentující historii stavby.
V těsném sousedství je pak kamenný pomník jejím budovatelům doplněný o historický osobní vůz.
Pomník stavitelům na nádraží v Semmeringu.
Stanice Semmering je také východiskem pro obě větve značené turistické stezky podél dráhy, která vede kolem všech významných objektů. Štýrská větev končí na nádraží v Murzzuschlagu, dolnorakouská se za zastávkou
v Klammu rozdvojuje a pokračuje buď k nádraží v Payerbachu nebo až do Gloggnitz. Aby si člověk udělal představu o jediněčnosti díla, stačí si udělat krátkou procházku ze Semmeringu do Breitensteinu a zpět.
Z nádraží vede stezka na sever souběžně s kolejištěm až do stanice Wolfsbergkogel (Lze sem samozřejmě dojet i vlakem, případně autem a prohlídku začít zde. Nic podstatného nám neunikne). Odtud pokračuje kolem chátrajícího hotelu na malou louku a dále se pěšina stáčí k východu do borového lesa. Po několika málo metrech se dostaneme k rozhledně Doppelreiter. Je odtud pěkný výhled nejen na výjezd z tunelu v protější Weinzettlwand, ale také na severní část letoviska Semmering posetou honosnými vilami z 1. poloviny 20. století. Tedy pokud někdo zastaví růst okolních smrků, neboť už před rokem některé větve a vrcholky
v rozhledu bránily.
Rychlík z Vídně vyjíždí z tunelu v Weinzettlwand. Pohled
z rozhledny Dolppelreiter.
Jen několik minut dále nás čeká Vyhlídka 20-ti šilinkové bankovky (pohled odtud léta zdobil staré platidlo). I dnes jde o místo vyhledávané fotografy, kteří dlouhé minuty čekají na průjezd vlaků po největším viaduktu Kalte Rinne, nebo se dostavují podle předpokládaného průjezdu atraktivní lokomotivy. Vzhledem ke vzdálenosti je ovšem nezbytné kvalaitní dlouhé sklo a pevný stativ. Výhled na trať rámovanou mohutnou skalní stěnou Polleroswand a vrcholky Raxu v pozadí je skutečně nezapomenutelný. Odtud je možné se vrátit do stanice Wolfbergskogel, projít malý okruh (místní mu říkají také Herzerlweg) tak zabere něco málo přes půlhodinku.
Tento pohled dlouhá léta zdobil dvacetišilinkovou bankovku.
Lze také pokračovat sestupem přímo na nádraží v Breitensteinu, odkud se lze pohodlně vrátit do výchozího bodu vlakem a prohlédnout si trať přímo za jízdy. Vyplatí se však sledovat trasu naučné stezky podél kolejí, neboť mohutnost viaduktů vynikne až při pohledu zblízka. A ke Kalte Rinne to skutečně není daleko, ani do kopce.
Dvoupatrový viadukt přetíná úzké údolí nad Breitensteinem a šířka jeho pilířů nahání mrazení v zádech. Trať, která při pohledu sezhora připomínala spíš modelové kolejiště se najednou proměnila ve stavbu evokující Kolosseum v Římě. Několik set metrů směrem k Breitensteinu je další dvoupatrová konstrukce, což se ale projeví až při studiu zblízka, neboť její větší část ukrývá vzrostlý les. Až poté nastoupíme do vlaku a necháme se unášet vzhůru na Semmering, budeme dobře vědět, odkud se bere ten pocit, že vagóny dostávají najednou křídla.
Nezdá se to, ale i tento viadukt nad Breitensteinem
dosahuje výšky dvou pater. To první skrývá les.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
XEvil 4.0 is decoding 99% types of captcha
(Latonyahitte, 27. 3. 2018 10:57)