Čekání na budoucnost
Jak jsem již zmínil jinde, jsem relativně stár. Tedy aspoň natolik, abych pamatoval časy, kdy koupě kvalitního fotoaparátu představovala celoživotní investici. Kdo si pořídil Leicu (jedno zda R či M), Nikona FM nebo třeba Olympus OM, měl vystaráno a jeho jedinou starostí pak byla pravidelná údržba a doplňování objektivů, filtrů a dalšího příslušenství.
Dneska je ovšem situace poněkud jiná, dalo by se dokonce říci, že skoro opačná. Zatímco objektivy jsou ještě pořád relativně trvalou investicí, těla stárnou rychlostí téměř astronomickou. Čipy rostou do plochy i obsahu buněk, procesory se zmenšují a zrychlují, paměti nabírají na kapacitě. Kdo si před několika málo lety pořídil zrcadlovku zjišťuje, že by se měl pomalu poohlédnout po nové, protože technické parametry těch dnešních jsou někde jinde. Pokud chce navíc přejít na větší čip, čeká ho ještě obměna optiky a otázka, kdo tu starou koupí. (Nebudu se zde raději zmiňovat o trvanlivosti, protože nevěřím, že plastové komponenty budou stejně funkční i za pět či deset let).
Otázka je, jestli je celá situace způsobena marketingovou strategií výrobců, kteří tak udržují prodeje na jim vyhovující úrovni, nebo je každá další inovace natolik zásadní, aby se fotografické obci vyplatilo nakupovat a nakupovat. Nevím, na tomto poli mi zkušennost chybí.
Dovedu si však představit, že někde musí ležet hranice, za níž už žádná inovace nebude mít zásadní smysl a současný překotný vývoj se drasticky zpomalí. Můžeme diskutovat, bude-li to 24, 36, nebo dokonce 48 mil. buněk na čipu, jestli bude stačit 10, 20, nebo 40 GB na kartě, nebo kolik snímků a v jaké frekvenci sériového snímání uspokojí fotografy bez dostatečně pohotového oka a předvídavosti.
Dovedu si ale představit i to, že si takový aparát pořídím a konečně se stanu špičkovým reportérem. I při velkém ořezu poloviny nasnímané plochy udělám hravě zvětšeninu velikosti A3 (to budou kompozice!), budu si přitom moci vybírat z 16ti variant, pořízených frekvencí filmové kamery, z nichž každá bude navíc ve třech expozičních variantách. No to by v tom byl čert, abych nevybral tu nejlepší! Pryč bude obava, zda „to tam je“, při této kvantitě tam zrnko kvality prostě vyklíčí samo.
Zatím však vyklíčila jen další otázka, přitom poněkud zásadní. Bude mně takové focení ještě bavit?
